13. srpna 2019
CHOS
Stávková pohotovost sester poskytujících domácí péči trvá od srpna minulého roku. Hlavním důvodem je, že sestra v domácí péči bere v průměru o deset tisíc korun méně než sestra v nemocnici. Probíhají nekonečná jednání s VZP o navýšení bodu za zdravotní výkon, z nichž jsou naše sestry placeny. Aby se při těchto ekonomicky založených jednáních nezapomnělo, co práce sestry v domácí péči obnáší, zeptali jsme se Šárky Ráthové, DiS., a Mgr. Květy Vydrové, vedoucích služeb v Klatovech a v Plzni, v čem je práce sestry v domácí péči jedinečná a v čem může být dokonce náročnější než práce sestry v nemocnici.
V čem vlastně spočívá přínos domácí péče pro pacienta?
Květa Vydrová: Přínos pro pacienta je hlavně v tom, že zůstává ve vlastním domácím prostředí, není odkázán na hospitalizaci nebo na domov pro seniory. Hospitalizace nebo umístění v domově pro seniory by byly nevyhnutelné, pokud by potřeboval převaz a musel by dojíždět jako nemohoucí každý den sanitou.
Je domácí péče levnější než například péče poskytovaná pacientům v nemocnicích?
Květa Vydrová: Je levnější, to je bez debat. Při hospitalizaci se hradí úplně všechno, strava, poskytovaná zdravotní péče. Jsou tam sazby daleko vyšší, než když je pacient doma. Hradí si sám elektriku, nájem, všechny služby, které využívá. V domácí péči se zaplatí jen konkrétní zdravotní výkon, který u něj sestra provádí.
V současnosti jste ve stávkové pohotovosti, co byste si přály změnit?
Květa Vydrová: Hodnotu bodu za výkon – aby byla vyšší a mohly se dát vyšší platy sestrám. Nejraději bych ale byla za zrušení regulace plateb ze strany pojišťovny, protože z mého pohledu není potřeba. Je jasně daný počet nositelů výkonů, to je ve smlouvách mezi pojišťovnou a domácí péčí a pojišťovna má kontrolní orgán, který zjistí, kolik sestra může udělat maximálně výkonů. Takže si myslím, že pokud by pojišťovna kontrolovala, jak má, tak jsou vyloučeny podvody. Dá se zkontrolovat výkaz práce s realizací, která je účtována pojišťovně, jsou to propojené systémy.
K čemu vlastně vede podfinancování sestřiček v domácí péči?
Šárka Ráthová: K frustraci.
Květa Vydrová: Budou odcházet do lépe financovaných oborů. Frustrace je tam také, protože do práce chodíme, abychom si vydělali peníze. V dnešní době, kdy je rovnoprávnost… žena má na starost domácnost, děti a ještě se snaží být profesně dobrá. A za tu práci by měla dostat stejně jako manžel.
A sestřičky v nemocnicích jsou na tom lépe?
Květa Vydrová: Finančně jsou na tom určitě lépe a myslím si, že jsou na tom lépe i profesně, protože pořád je sestra z domácí péče vnímaná jako…
Šárka Ráthová: Jako méně odborná.
Květa Vydrová: Ano, jako méně odborná než sestra z nemocnice, přitom si myslím, že je to vlastně naopak. Protože v nemocnici máte svůj obor, který vás zajímá, máte tam lidi kolem sebe, ale sestra v domácí péči je sama a musí být natolik odborně zdatná, aby posoudila pacientův stav.
Stává se Vám, že sestřičky z Vaší služby odchází do nemocnic za lepším? Nebo když shánějí práci, tak už dávají rovnou přednost jiné než Vaší službě?
Květa Vydrová: Když shánějí práci, tak určitě dají přednost jiné službě. Na první pohled u nás vidí jen to, že práce je méně odborná, že je zde hodně práce, protože musí řídit auto, být na pacienta sama, je to fyzicky i psychicky náročné. Kdežto v nemocnici má klid, udělá si svých osm nebo dvanáct hodin, podle toho, jak má službu, a odchází.
Šárka Ráthová: Řekněme, že odchází s čistou hlavou. Předala hlášení a na ni naváže další sestra. V domácí péči sice také předá službu, ale pacient zůstává doma sám. Ona si musí podle jeho stavu říci, zda pacienta může doma nechat samotného, nebo ne.
Květa Vydrová: Takže si myslím, že sestra bude chtít jít jinam, protože dopředu má pocit, že tohle je náročné, neohodnocené, tak proč si bude dělat komplikovanější život. Půjde raději pracovat do nemocnice. Někdo nechce řídit auto, naše sestry také musejí dobře ovládat počítač. V nemocnici vám stačí počítačové základy, naše sestra musí proniknout do programu vyúčtování úkonů na pojišťovnu. Na druhou stranu domácí péče má pro sestru i výhody, je do určité míry svým pánem. Má sice jasně dáno, kolik musí obstarat lidí, ale může si sama naplánovat harmonogram. Dává inzulín, mění obvazy, zajišťuje rehabilitace, ale může si říci, ke komu kdy půjde.
Co dalšího musí sestřička v domácí péči zvládat?
Květa Vydrová: Rozdílem mezi nároky nemocnice a našimi je ošetřovatelský rehabilitační kurz. V nemocnici ho sestra nepotřebuje, tam jsou rehabilitační sestry, které jsou na to školené. V domácí péči je ošetřovatelská rehabilitace, která není tak odborná, nicméně sestra musí s klientem v domácí péči cvičit, aby ho rozhýbala, udržela sílu svalů a jeho soběstačnost. Je to další vzdělávání navíc, které sestra v nemocnici nepotřebuje.
Šárka Ráthová: Ještě bych řekla, že sestra v domácí péči musí ovládat široký objem odborností, protože zastává sestru chirurgickou, interní, má toho více. V nemocnici je na oddělení interny, nebo chirurgie, nebo ortopedie, ale ze všech těch oddělení jdou pacienti do domácí péče a tam je sestra jen jedna.
Květa Vydrová: V nemocnici máte také jednoho doktora, s nímž jste v kontaktu. Pokud ten lékař řekne: „To je pro kožaře,“ tak ho také zavolá a lékař problém konzultuje s lékařem. Kdežto naše sestra je v kontaktu s praktikem. Odborník, například kožař, vypíše zprávu, tu musí dostat praktik a ten teprve vypíše poukaz pro domácí péči. Sestra pak musí komunikovat s praktikem, protože ten nám tu práci dává, a zároveň s tím odborníkem, který to předepsal, pokud se například rána zhoršuje.
Jak se musí sestřička vypořádávat s rodinným prostředním pacienta? Je s pacientem sama, nebo jsou přítomni rodinní příslušníci?
Květa Vydrová: Záleží na tom, jaká je to rodina, a zda pacient žije sám, nebo ne. Někdy je někdo sestře nápomocný – pomůže, přidrží, podá; někdo z rodiny ale zas může být úzkostlivý, má obavy, hlavně ať se něco nestane, ať to pacienta nebolí a podobně. Sestřička musí zvládnout jak pacienta, tak okruh jeho rodiny. V nemocnici ale řekne: „Počkejte si venku, prosím,“ to v domácnosti nejde.
Jak může sestřička, která je třeba sama slabší konstituce, zvládnout fyzicky náročnou manipulaci s pacientem?
Květa Vydrová: Pokud je na to sama, musí si umět poradit. Od toho má také rehabilitační kurz, kde je učí manipulaci s pacientem. Existují různé podložky, ale ty někdo doma má a někdo ne. Takže si pomáhá třeba složeným prostěradlem, které umístí pod pacienta. Když ale víme, že je ten člověk hodně těžký, snažíme se domluvit s dalšími složkami péče, například s pečovatelskou službou – pečovatelka přijde na stejný čas jako naše sestra. Nebo s rodinnými příslušníky. Můžeme také vymyslet, co se tam může použít za další pomůcky. V nemocnici máte polohovací postel a hrazdičku. Můžete poradit rodině nebo pacientovi: „Tohle si pořiďte, péče bude snazší,“ ale on může říct: „Nechci.“ Musíte to respektovat.
Načali jsme téma, že se sestřičky do domácí péče příliš nehrnou z důvodu nižších platů. Začíná to být pro Vás problém z hlediska zajištění péče?
Květa Vydrová: Pro mě určitě, protože mi klesají počty sestřiček. Už delší dobu nepřijímáme nové klienty do péče a teď už jsme došli k tomu, že musíme rušit stávající péče, personálně je neobsadím. Předáváme je jiným domácím péčím, pokud na tom nejsou podobně.
Šárka Ráthová: V Klatovech je to pořád stejné, zatím nikdo neodchází.
O čem všem musí sestřička při své práci rozhodovat? Jaká jsou typická dilemata nebo náročné situace, které se nezobrazí ve vyúčtování pojišťovnou hrazeného výkonu?
Květa Vydrová: Někdy je pro sestru stresující řízení auta v hustém provozu a nedostatek míst pro parkování.
Šárka Ráthová: My zase nemáme problém s běžným parkováním, protože Klatovy nejsou tak velké. Máme ale úzké silnice a v zimě půlmetrové závěje, takže pak na těch silnicích nejde odstavit auto, pokud je to třeba. Ráno musí sestra sníh odklidit, aby mohla s autem vyjet, to může trvat třeba tři čtvrtě hodiny.
Květa Vydrová: Je spousta lokalit, které se v zimě neudržují, například na samotách, ale tam také musí sestra dojet. Už se stalo, že sestra s autem na Stříbrsku zapadla a musela jít pěšky do vsi požádat zemědělce o vyproštění auta traktorem.
Šárka Ráthová: Když máte podat inzulín, nezáleží na tom, že jedete ve sněhu a mrazu třicet kilometrů, prostě tam musíte dojet a ten inzulín podat.
Květa Vydrová: Další věcí je náročnost organizace. Sestra musí den dopředu jasně vědět, co ji zítra čeká. Některé domácnosti vám otevřou, ale od některých bytů musíte mít klíče. Ty klíče má třeba sestra, která tam jezdila před vámi, ta je musí včas vrátit na středisko, abyste tam mohla vyjet. Sestra musí dopředu vědět, ke kterým pacientům pojede, jaký materiál si musí vzít, kteří pacienti jsou nalačno kvůli odběrům, aby je navštívila přednostně, protože nemohou dlouho hladovět.
K čemu může vést dlouhodobé podfinancování Vaší práce?
Květa Vydrová: Budou chybět sestry, a tak budeme muset odmítat klienty žádající o péči a rušit péče stávající. V nejhorším scénáři se může stát, že v některých oblastech charitní domácí péče zanikne.
Šárka Ráthová: Ale nemyslím si, že zanikne domácí péče jako taková. Trendem je, aby lidé šli z nemocnic do domácího prostředí. Tak bychom jim měli vyjít vstříc a snažit se domácí péče uchovat.
Květa Vydrová: Vidím v tom větší politiku, přijdou ošetřovatelské kolosy, které si domluví lepší podmínky. Připadá mi, jak kdyby to bylo plánované, u nás se nezvedá hodnota bodu, ale všude jinde se zvedá. Nemocnice dostávají peníze na platy sester, ale domácí péče v takové míře ne, proč?
Ptal se Petr Šimek, PR, Diecézní charita Plzeň
